V teraristice obvykle nevystačíte s klasickým "koupím, vybalím" - je to celkem specifický koníček. Pokud chcete dopřát zvířeti skutečně odpovídající podmínky, větší či menší míře všemožného bastlení se nevyhnete. Proto sem postupně přibudou popisy našich řešení včetně fotografií, schémat atd.

Naše terária

    Docela brzo jsme pochopili že klasické kupované "celoskleněné" terárium není pro nás zrovna to pravé. Nevýhod je spousta, výhoda prakticky jediná - koupíte ho hotové ve "zverimexu"... ( ok, ještě jedna, je to vhodné pro vlhkomilné tvory. Naše příšerky jsou ale "pouštní" ;) )

    Terária proto máme "self-made", vyrobené z lamino desek. Spousta teraristů vyrábí terária spíš z OSB desek, ale to by v obývacím pokoji nevypadalo zrovna nejlíp. Z "lamina" to má prostě vzhled jako klasický nábytek.

    Lamino desky nařezané v OBI, a pak už precizní truhlařina pani Luciferové (je daleko šikovnější než Lucifer!). Větrací otvory jsou zboku dole a vzadu nahoře. Zvenčí jsou kryté ochrannými mřížkami, zevnitř pak ještě jemné drátěné pletivo aby nezdrhal krmný hmyz.

     Pozadí terárií je vyrobeno z pěnového polystyrénu - lepen disperzním lepidlem, do požadovaného tvaru vytvarováno trafopájkou (budiž ji křemíkové nebe lehké) - následně nátěr 3-4 vrstvami lepidla na dlaždičky. Finální povrchová úprava je hrubší akrylátovou omítkou - tímto děkujeme Krokodýlovi za dobrý tip, perfektně se to osvědčilo.

  Stmívač - regulace výkonu klasických žárovek

Úvodem varování :

Pokud tomu nerozumíte, nedělejte to! Neručím za žádné škody na zdraví či majetku způsobené neodborností. Elektrický proud o napětí 230V~ je sice dobrý sluha, ale po čertech zlý pán - věřte mi, vím o tom své své!!!

    Řešili jsme problém regulace výkonu bodových žárovek - i nejslabší 25W je někdy moc a terárium se přehříva... Lze koupit už hotové stmívače, ale všeobecně jsou veškeré ty za přijatelnou cenu v zapojení triak - diak a vyžadují minimálně zátěž kolem 50-60W, jinak různě poblikávají, a celkově je to řízení výkonu pro žárovky na pytel.

    Dají se sice sehnat stmívače co by měli být funkčně OK i při takhhle nízké zátěži, ale jsou relativně drahé a špatně se shání. Hledal jsem docela dlouho něco jednoduchého. Našel - ale schéma bylo letité a se součástkami co se už dnes nevyrábí. Proto bylo zapojení upraveno pro dnes sehnatelné věci. Je to absolutní minimalizmus, náklady na součástky pro jeden stmívač odhadem kolem 50 Kc ( raději pomlčíme o součástkách z kterých jsem vyrobil čmoudíky při pokus-omylech ), a kdo elektronice trochu rozumí zvládne to levou zadní.



    Technicky - napětí je usměrněno, následně se při každé půlvlně nabíjí přes odporový dělič kondenzátor až po úroveň kdy sepne tyristor. Toť v jedné větě vše. Zátěž je zapojena "v sérii", takže stmívač lze dát jednoduše před - za vypínač, není potřeba jakýchkoliv dalšich změn v zapojení elektroinstalace. Zapojení je vhodné jen pro klasické žárovky, ne pro zářivky. S danými součástkami bez nutnosti chlazení do max. zátěže/žárovky zhruba kolem 100W. (teoreticky i víc, ale nezkoušel jsem). Regulace je plynulá i při 20-25W žárovce od nuly až po plný výkon, bez jakéhokoliv poblikávání. Zapojení je "odladěné" na přesně daný typ tyristoru - při použití jiného bude nutné změnit hodnoty odporového děliče a kondenzátoru.

    K zapojení - místo 1n4007 diod používám raději hotový usměrňovací 1A blok - je to sice o pár korun dražší, ale je s tím míň práce. Zapojení je tak primitivní že stačí kostrukce typu "vrabčí hnízdo" - takže výsledek pak může vypadat třeba takhle:


Ještě jednou - pokud vám to zapojení a součásky nic neříkají, nepokoušejte se o výrobu! Zapojení je spolehlivé a bezpečné, ale pracujete s napětím 230V~ které může při neodborné manipulaci zranit, i zabít!

    Spínání tyristoru tímhle způsobem má za následek i nějaké to rušení. Jsem si toho vědom, ale myslím že to není nic hrozného. Klasickému vysílání TV a FM rádia to dle všeho nijak nevadí, běžné domácí elektronice taky ne. Uvádím jen pro pořádek...

  Topné kameny a jejich regulace

     Kolem topných kamenů panuje značná kontroverze, někteří je už z principu zavrhují, jiní si je nemůžou vynachválit. Pro některé druhy jsou samozřejmě nevhodné, dál proto budeme popisovat čistě jen naše zkušenosti a řešení při chovu agam vousatých. Podobné to ale pravděpodobně bude i u dalších pouštních/polopouštních druhů které se zvyknou vyhřívat na sluncem rozehřátých kamene


     Agamy v teráriu potřebují mimo normální osvětlení (samozřejmě s UV-B složkou) a vhodnou teplotu samotného prostoru i „výhřevné místo“ s teplotou o něco vyšší – přesahující 40°C. Běžně se to řeší obyčejnou bodovou žárovkou pod kterou se dá např. masivnější kus břidlice která se ní nahřívá. Od tohohle jsme postupně upustili (taky částečně v rámci „bezžárovkového řešení“ kvůli zvůli EU byrokratů), a máme v teráriích topné kameny. Nad nimi je pak místo bodové žárovky kompaktní „UV-B“ zářivka. Agamy samy aktivně vyhledávají vyhřívací místo, a při tomhle uspořádání mají jak potřebné teplo, tak jsou při vyhřívání dostatečně blízko k zdroji UV-B. Toto se nám osvědčilo hlavně v odchovnách pro mláďata, kde je efekt „vyhřívání“ = „dostatečně blízko k UV zdroji“ skutečně důležitý pro jejich růst a zdraví...


    Kontroverze u topných kamenů je hlavně kvůli riziku popálení zvířete – běžně prodávané kameny nemají žádnou regulaci teploty, hřejí prostě jednou daným výkonem – a dle podmínek (okolní teplota, cirkulace vzduchu, tepelná izolace substrátem...) může být jejich povrchová teplota někdy i nebezpečně vysoká. Skutečně bezpečné jsou proto pouze kameny vybaveny termostatem který teplotu udržuje na požadované úrovni. Takové kameny sice lze koupit už „hotové“, ale jsou dost drahé a obvykle v nevyhovujících velikostech. Proto si objednáváme „beztermostatové“ topné kameny „na míru“ u p. Kociána – viz stránky www.topnekameny.com a termostaty si přidáváme sami... Na tomto místě by jsme rádi poděkovali za veškerou ochotu a trpělivost p. Kociána s našimi požadavky – vše co jsme si kdy navymýšleli bylo vždy splněno k naprosté spokojenosti.


    Kameny potřebné velikosti si necháváme vyrábět pro napětí 12V - z důvodu snadné regulace a bezpečnosti, výkonnostně zhruba o 30% „silnější“ než ekvivalentní kameny bez regulace – aby bylo co regulovat. Příklad – běžný kámen o velikosti cca. 15x20cm má příkon 6W, pro naše použití objednáme s příkonem 8W. Ze spodní strany kamene necháváme udělat drážku pro zalití termistoru – čidla termostatu, zhruba do místa s průměrnou teplotou.


    V této podobě pak kámen doplníme o termostat – jde o vlastní schéma, ke kterému jsem postupně dospěl. Je jednoduché a prosté jakýchkoliv záludností, jde o klasické zapojení komparátoru s operačním zesilovačem.


    Odpor R1 spolu s kondenzátorem C1 a zenerovou diodou D1 tvoří stabilizované napájení pro odporové děliče komparátoru – v podstatě by tam být nemuseli, ale pro sichr... Samotný komparátor je tvořen operačním zesilovačem OZ (je použit běžný levný a bezproblémový TL061), odpory R2, R3. R4, termistorem NTC a trimrem TR. Trimrem se nastavuje požadovaná teplota – vyvažuje se ním napětí na (-) vstupu OZ proti (+) vstupu který se mění dle teploty NTC termistoru. Odporem R5 je vytvořena kladná zpětná vazba kvůli které má komparátor určitou malou hysterzi – zabraňuje rozkmitání zapojení.

    Na výstupu je použita bílá LED dioda která jednak svým úbytkem sráží napětí OZ ve „vypnutém“ stavu (při asymetrickém napájení tam vždy něco málo bude), druhak je „kontrolkou“ sepnutého stavu. Na výstupu je použit výkonový N-MOSFET tranzistor IRF-540 - je to skutečně „s kanónem na zajíce“, (může spínat až 22A při 100V), ale je použit kvůli nízké ceně a všeobecné snadné dostupnosti. Může se místo něj použít např. IRF-510 nebo jiný N-MOS který výkonnostně vyhoví. D3 a R8 jsou čistě jen jako indikace přítomnosti napájecího napětí.


    Z plošného spoje je vyveden stíněný kablík s termistorem – ten je zalit do zmíněné drážky v topném kameni. Taky je k němu připájen kabel napájecí topný kámen, a samozřejmě přívod 12V. Celé zapojení je v plastové krabičce o rozměrech zhruba 5x4cm, umístněné někde v koutě terária – ven z terária vede tak jen napájecí kabel. Teplotu topného kamene nastavujeme „okoměrně“, nebo teda přesněji řečeno „rukoměrně“ – když se na kámen položí ruka tak nesmí v žádném případě pálit – ale jen příjemně hřát. Na nějaké exaktní hodnotě nezáleží, agamám vousatým vyhoví cca. 40 až 45°C. Nastavenou teplotu udržuje termostat velmi stabilně, zmíněná hysterze je v úrovni řádově desetin °C.


    Vše výše uvedené je odvozeno z vlastních zkušeností s chovem agam vousatých a řešením problémů s vyhřívacím místem. Nebereme jakoukoliv zodpovědnost pokud sobě nebo svým chovancům způsobí kdokoliv jakoukoliv újmu na základě tohohle článku - proto pokud nevíte co děláte, nerozumíte tomu co je zde výše napsané – nezkoušejte to. Určitá míra zkušeností s bastlením elektroniky a pečlivost při práci je nutností.