Vítejte na stránkách věnovaných našemu terarijnímu zvířectvu. Nejsme žádní velkochovatelé - máme jen několik terárií (ok...teď už trochu víc než "několik" ;) ), a každý náš plaz má své jméno. Aktuální chov - Pogona vitticeps, Eublepharis macularius a Rhacodactylus ciliatus. K tomu pak jako krmeni Blaptica dubia a Zophobas morio

Pogona vitticeps - Agama vousatá

    Australský středně velký suchomilný ještěr - s tím to u nás celé začalo. Aktuálně máme 2 samice a 2 samečky, několikrát ročně úspěšné odchovy. Pohodový relativně nenáročný plaz velmi klidné povahy.

    Je zbytečné opakovat to co je již stokrát napsané jinde, takže místo copy-paste odjinud nebo zbytečné vymýšlení nového textu o tom samém pouze odkazy na stránky popisující chov těchto agam:

• Lizards.cz - pravděpodobně nejobsáhlejší český web o P.vitticeps.
• Pogony - 1, 2 a 3 část o jejich chovu na serveru Ifauna
• Beardeddragon.org - zdroj zajímavých informací v angličtině

Eublepharis macularius - Gekončík noční

    Agamy jsou denní tvorové, večer jdou na kutě - proto jsme chtěli i něco s noční aktivitou. Takže od února 2009 máme i tlupu gekončíku nočních. Důvodem proč právě je byla jak jejich dostupnost, tak podmínky které vyžadují. Jsou taky ze suchých oblastí, takže plně vyhoví terárium z lamina - u vlhkomilných gekonů by trpělo nutným rosením. V neposlední řadě nás zaujaly i barevné formy gekončíků, a po tom co si na nás zvykly i jejich povaha. Všeobecně jde taky o nenáročné chovance.

    Stejně jako u agam - je zbytečné opakovat to co je již napsané jinde a líp, a nebudu se snižovat k copy-paste cizí práce. Proto ohledně chovu, podmínek atd. použijte zase linky na kvalitní tematické weby:

• macularius.wz.cz - nejkomplexnější české stránky o gekončících. Povinné čtení!
  (původní stránky už ďáblužel nefungují, ale aspoň že zůstala "archivní verze")
  
  
• gekoncik-nocni.cz - další slušné stránky o chovu gekončíků.

Rhacodactylus ciliatus - Pagekon řásnatý

    Dalším našim chovancem je tento gekon původem z Nové Kaledonie. Zajímavostí je že přes sto let byl považován za vyhynulého. Původně objeven a popsán r. 1866, pak dlouho nic - až překvapivě znovuobjeven roku 1994. Odchytlo se pár jedinců - a přišlo další překvapení že jde o docela bezproblémový druh který se v zajetí i ochotně rozmnožuje.

    Dnes patří k nejoblíbejnějším druhům a v teráriích jich nyní žije určitě daleko víc než v přírodě. Je relativně nenáročný a klidné povahy, dorůstá do délky cca. 18-20cm a vyskytuje se v mnoha barevných formách. Celkem komické zvířátko, je zajímavé pozorovat jak např. používají chápavý ocásek jako "pátou nohu" - na jeho konci jsou stejně jako na nohách příchytné lamelky které mu umožňují lézt v takřka libovolné poloze i po úplně hladkém povrchu. Kratší vzdálenosti překonává skokem. Aby se zas jen neopisovalo odjinud tak odkazy na tematické weby:

• Rhacodactylus ciliatus - pěkný článek o ciliátech na gekko.iprostor.cz
• Rhacodactylus ciliatus - info na serveru reptarium.cz

Blaptica dubia - šváb argentinský

     Kdokoliv neznalý komu řekneme že chováme doma šváby se zděsí, nechápavě vrtí hlavou a myslí si o nás nejspíš něco nelichotivého. Švábi mají holt špatnou pověst, přitom za ni může z celkově 3500 - 4000 druhů jen několik notorických potížistů (šváb americký, rus domácí, šváb obecný...).

    Šváby chováme jako krmivo pro naše hmyzožravé ještěry, nejvíc se nám osvědčil druh Blaptica dubia. Je relativně málo produktivní, asi jediné jeho negativum - je potřeba mít docela velkou chovnou kolonii. Budete ale pak mít navždy po starostech se sháněním krmení, a vždy si dle potřeby vyberete vyhovující velikost. Na nejmenších nymfách B.dubia odchováváme i mláďátka agam vousatých.

• Švábi - nejideálnější krmivo - článek na Ifauně
• Chov švábů na Lizards.cz

• Švábi mají rádi tmu, proto je lepší pro chov neprůhledný plastový box než průhledný.
• Dubie neumí lozit po hladkých plochách - po plastu a skle. Skutečně ne.
• Traduje se že samci mají křídla jen pro ozdobu a neumí lítat. Není to tak úplně pravda - vždy přikryjte chovný box!
• Pro množení potřebují vyšší teplotu než pokojovou, ideální je kolem 28°C
• V chovné kolonii udržovat sucho! Žádné rosení, žádná napáječka. jako zdroj vody bohatě stačí pravidelně podávaná zelenina (mrkev, salát)
• Chovná nádoba / box musí mít dobré větrání - víko vyříznout a vlepit do něj protimuší drátěné pletivo.
• Až vám něco uteče (otázka není jestli, jen kdy ;) - žádnou paniku. Při pokojové teplotě se B.dubia nemnoží, byt vám zaručeně nezamoří. Časem najdete někde uschlou švábí mrtvolku.

Chov švábů Shelfordella tartara

• Podmínky pro chovnou kolonii jsou stejné jak u B.dubia - suchý prostor, tma, stejné krmení, teplota atd.
• Chovný box stačí menší - je to drobnější druh, a chovná kolonie nemusí být tak velká. Tartary se množí podstatně víc než B.dubia.
• Samičky kladou ootéky na dno nebo je lepí na plata - je potřeba pravidelně tyto ootéky z kolonie odebírat a dávat je do "odchovny".
• Odchovna = box s vlhkým lignocelem, do kterého se zahrabou ootéky. Teplota kolem 28 - 30°C. Pro úspěšné líhnutí je dle všeho podstatná vyšší vlhkost, takže odchovnu občas porosit.
• Tartary "nelezou" po skle a plastu - je to relativní. Po čisté hladké kolmé ploše ne, ale stačí i mírné znečištění a ...

    S.tartara jsou relativně drobný druh, takže by jsme museli pro naše ještěry čekat s krmením až dospějí. Dospělé agamy je sice ochotně žerou, ďáblužel mláďata jejich nymfy nechtějí - asi jim nechutnají. Tartary jsou až nepříjemně rychlé (příliš rychlé pro gekončíky), a docela problematické je jejich ne-lezení po skle/plastu. Takže je jednak problém s jejich odchytem, a druhak úniky. Tartary jsu cítit - prostě "smrdí". Ne tak hrozně jak kolonie cvčků, ale mnohem víc než "dubie" - ty prakticky není cítit vůbec (pokud nenecháte v kolonii nějaké mrtvolky - ty smrdí při rozkladu jak bolavá noha). Výhoda oproti B.dubia - nezahrabávají se do substrátu.

    Pravděpodobně pro jiné hmyzožravce může být S.tartara dobrým krmivem. Údajně chutnají felzumám, je možné že ani chameleoni by nepohrdli. Pro P. vitticeps a E. macularius zrovna moc vhodné nejsou.