|
Vítejte na stránkách věnovaných našemu terarijnímu zvířectvu. Nejsme žádní velkochovatelé - máme jen několik terárií, a každý náš ještírek má své jméno. Aktuální chov - skupinka 1.3. Pogona vitticeps a skupinka 1.5. Eublepharis macularius. K tomu pak jako krmeni chov švábů Blaptica dubia. Zkoušeli jsme i chov švábů Shelfordella tartara - ty se nám ale jako krmný hmyz neosvědčili.
Pogona vitticeps - Agama vousatá
Australský středně velký suchomilný ještěr - s tím to u nás celé začalo. Aktuálně máme chovnou skupinu 2 samic a 1 samečka, a několikrát ročně máme úspěšné odchovy. Vousatky jsou pohodoví ještěři a při dodržení základních podmínek je jejich chov vcelku snadný.
Je zbytečné opakovat to co je již stokrát napsané jinde, takže místo copy-paste odjinud nebo zbytečné vymýšlení nového textu o tom samém pouze odkazy na stránky popisující chov těchto agam:
Naše agamy:
Mohutná alfasamice, nekompromisně si prosazujíc svoji vůdčí pozici v skupině. Jinak ale náš nejhodnější ještírek, kliďas a dobráček. Světlá "hypo" forma - míň pigmentu než klasická, s nádechem do žluta. Výjimečně plodná, mívá nadprůměrně velké snůšky.
Drzá jak opice, vždy při chuti, neustále se haštěřící s Popelnicí kvůli pozici "alfy". Import z USA - Sandfire Orange. Pěkně oranžová, teda pokud se zrovna nevzteká a neztmavne. :o))
Krásný samec s hlavou jak starosta. :o) Import z Francie, barevná forma Georgia Flame (blíž neurčeno, dle vzhledu možná z Crimson Red chovné linie?). Nádherně vybarvený, hlavně při předvádění se samičkám.
Eublepharis macularius - Gekončík noční
Agamy jsou denní tvorové, večer jdou na kutě - proto jsme chtěli i něco s noční aktivitou. Takže od února 2009 máme i tlupu gekončíku nočních. Důvodem proč právě je byla jak jejich dostupnost, tak podmínky které vyžadují. Jsou taky ze suchých oblastí, takže plně vyhoví terárium z lamina - u vlhkomilných gekonů by trpělo nutným rosením. V neposlední řadě nás zaujaly i barevné formy gekončíků, a po tom co si na nás zvykly i jejich povaha. Všeobecně jde taky o docela nenáročné chovance.
Stejně jako u agam - je zbytečné opakovat to co je již napsané jinde a líp, a nebudu se snižovat k copy-paste cizí práce. Proto ohledně chovu, podmínek atd. použijte zase linky na kvalitní tematické weby:
Naši gekončíci:
Nejdrobnější a nejplašší, první odchov v zajetí - rodiče z odchytu. Dle vzhledu by mělo jít o Eublepharis Macularius Afghanicus
Klasický "čokoalbín", spíš by se jí mohlo říkat "buřtík". :)
Zkratka pro Albino Patternless Tremper Orange - naše největší gekončice, možná by šlo už mluvit o "giant" formě. Zvědavá a oprsklá jak lázeňská veverka.
Aneb. Superhypo Tangerine Carrot tail Baldy - zvědavá a oprsklá stejně jako Špagetka - jen dáte ruku do terária, už po vás lozí. :)
Kluk "oranžový" albín, o něco mladší než holky, ale to mu nebrání v neustálých pokusech nějakou z nich dostat. :)
Bílý drobeček, zvědavý zbrklík - zatím pro ni hledáme vhodné jméno...
Blaptica dubia - šváb argentinský
Kdokoliv neznalý komu řekneme že chováme doma šváby se zděsí, nechápavě vrtí hlavou a myslí si o nás nejspíš něco nelichotivého. Švábi mají holt špatnou pověst, přitom za ni může z celkově 3500 - 4000 druhů jen několik notorických potížistů (šváb americký, rus domácí, šváb obecný...).
Šváby chováme jako krmivo pro naše hmyzožravé ještěry, nejvíc se nám osvědčil druh Blaptica dubia. Je relativně málo produktivní, asi jediné jeho negativum - je potřeba mít docela velkou chovnou kolonii. Budete ale pak mít navždy po starostech se sháněním krmení, a vždy si dle potřeby vyberete vyhovující velikost. Na nejmenších nymfách B.dubia odchováváme i mláďátka agam vousatých. Všeobecný popis chovu najdete na těchto stránkách:
Pár postřehů k chovu:
Chov švábů Shelfordella tartara
Kratší dobu jsme měli chovnou kolonii švábů S. tartara. Bylo pár dotazů ohledně jejich chovu, takže v zkratce:
Důvody proč jsme upustili od chovu tohohle druhu švábů:
S.tartara jsou relativně drobný druh, takže by jsme museli pro naše ještěry čekat s krmením až dospějí. Dospělé agamy je sice ochotně žerou, ďáblužel mláďata jejich nymfy nechtějí - asi jim nechutnají. Tartary jsou až nepříjemně rychlé (příliš rychlé pro gekončíky), a docela problematické je jejich ne-lezení po skle/plastu. Takže je jednak problém s jejich odchytem, a druhak úniky. Tartary jsu cítit - prostě "smrdí". Ne tak hrozně jak kolonie cvčků, ale mnohem víc než "dubie" - ty prakticky není cítit vůbec (pokud nenecháte v kolonii nějaké mrtvolky - ty smrdí při rozkladu jak bolavá noha). Výhoda oproti B.dubia - nezahrabávají se do substrátu. Pravděpodobně pro jiné hmyzožravce může být S.tartara dobrým krmivem. Údajně chutnají felzumám, je možné že ani chameleoni by nepohrdli. Pro P. vitticeps a E. macularius zrovna moc vhodné nejsou. |